Eudicella morgani

Velikost: Podobná jako u ostatních zástupců rodu Eudicella, 2,5-4,5 cm. Mnoho nyní prodávaných linií je jen pár generací od importu, proto se dobře množí a i při průměrné péči dosahují krásných rozměrů a hlavu samců zdobí pěkné růžky.

Objevení a varianty: V chovech se objevují běžně jen dva poddruhy. E.morgani camerounensis a E.morgani togoensis, oba objevil Allard 1991. Co se barevných variant týce, objevují se opět běžně jen dvě-čistě zelená forma a forma s bílou kresbou. Ve většině linií se objevují obě, stejně tak i v přírodě. Myslím si, že čistě zelené linie jsou pouze výsledek výběrového chovu.

E.m.camerounensis, čistě zelený samec ze smíšené linie.

E.m.camerounensis, samec s bílou kresbou ze smíšené linie.

Výskyt: Střední Afrika-Kamerun, Malawi, Kongo, Pobřeží Slonoviny, Togo a možná zasahuje i do dalších.

Chov: Jde o nenáročné, snadno rozmnožitelné zlatohlávky. Světelnost stačí pokojová, krom zimy. Larvám chutnal koňský trus a vhodný je i přídavek bílého trouchu. Vrstva substrátu aspoň 10cm pro imaga. Larvy jsem nakoupil jako rané L3, přesto jsem zaznamenal kanibalismus, i když zanedbatelný. Vyhovovala jim teplota od 18° do 22°, imagům pokojová.

E.morgani camerounensis, chovná skupinka na denním světle (bez blesku).

E.morgani camerounensis, L1 ve srovnání s hlavičkou sirky.

Závěrem: Jde o nádherný druh, vhodný pro začátečníky. I přes nenáročnost je velmi zajímavý, především barevnou variabilitou. Osobně mě ze zlatohlávků Eudicella, které jsem zatím odchoval, zaujal nejvíc právě tento druh.