Eudicella smithi

Velikost:  20-47mm; v závislosti na podruhu, navíc je dnes většina linií v zajetí poměrně zdegenerována-zřídka kdy natrefíme na jedince výrazně přesahující 30mm a mající aspoň středně velký růžek.

Objevení a varianty:  Pokud je mi známo, jsou nyní uznávány celkem tři poddruhy a sice E.smihi bertherandi (Fairmaire 1891), E.smithi shiratica(Csiki 1909) a E.smithi smithi (Mac Leay 1838). E.smithi bertherandi je velice častý, avšak ostatní poddruhy se objevují velmi zřídka. Bohužel má asi jen málokdo čistý poddruh neboť se mezi sebou velmi ochotně kříží.

Eudicella smithi bertherandi, samička krátce po opuštění kokonu

Výskyt:  Střední Afrika, Rwanda, Uganda, Zair, Keňa, Tanzanie, Malawi a možná i některé další středoafrické země

Chov:  Přesto že se "čerstvá krev" do chovů dostává jen velmi zřídka-osobně jsem ještě v žádné nabídce neviděl importní "smiťáky"-množí se velice dobře, cena je nízká a v nabídkách se objevují opravdu často (platí pro E.s.bertherandi). Stejně jako u E.schultzeorum vyhovuje imágům namixovaná listovka a larvám přídavěk "bílého trouchu" (3:1). Jsou snad ještě míň nároční na světlo než E.schultzeorum a i vývoj je o něco kratší, zpravidla 5-6 měsíců. V mém chovu byla imaga neaktivní v kokonu jen asi týden, nejdéle dva. Kanibalismus není příliš ožehavý problém při společném chovu larev, pokud kvalitně krmíme. Imaga krmím banány, příležitostně jiným sladkým ovocem-nemají zvláštní nároky na potravu. Pro úspěšné vykladení samiček je vhodné vrstva substrátu aspoň 8cm.

Tento druh mohu vřele doporučit začátečníkům, kteří teprve sbírají první zkušenosti s chovem. I u mě se objevili společně s E.schultzeorum jako první druh.

Eudicella smithi bertherandi, pár